Stobuid várreneavttut
Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid várren- ja láigostobuid, várrengámmiid, sávnniid, várrendolastallan- ja tealtásajiid, gohttenbáikkiid ja eará lanjaid várreneavttut.
Fámus 19.11.2024.
1. Guoskadeapmi
Dát várreneavttut guoskaduvvojit áššehasa (láigolažžan) ja Meahciráđđehusa (láigoaddin ja bálvalusfállin) gaskasaš soahpamušgaskavuhtii láigočuozáhaga (várren- ja láigostobut, várrengámmet, sávnnit, várrentealtásajit, gohttenbáikkit ja eará lanjat) várremis ja geavaheamis. Várren- ja láigostobuid ja várrengámmiid várren gávnnahuvvo oktan várremin, vaikko das livččege várremat máŋgga sierra čuozáhahkii ja guhkit áigodahkii. Várreneavttut bohtet fápmui dalán, go várren dahkkojuvvo ja dat guoskaduvvojit áššehasa ja Meahciráđđehusa gaskasaš soahpamušgaskavuhtii.
2. Dohkkeheapmi
Várremiin čuozáhaga, áššehas dáhkida, ahte son lea oahpásmuvvan dáid várreneavttuide ja dohkkeha dáid várreneavttuid.
Diŋgojeaddji dahjege áššehas dohkkeha dáid eavttuid lassinEräluvat.fi-bálvalus háhkan- ja šluhtteneavttut.
3. Várren
Čuozáhagat várrejuvvojit váldoáššis neahta bokte Eräluvat.fi-neahttabálvalusas. Várrema oktavuođas sáhttá ráhkadit alcces áššehaskonttu, ja dalle mávssu sáhttá máksit easka dalle, go lea máksima earrebeaivi. Čuozáhagaid sáhttá várret maid Luonddubálvalusaid áššehasbálvalusa bokte. Áššehas ferte leat dievasahkásaš. Áššehasa dahkan várren lea čadni.
Diŋgonnannehusa mielde áššehas oažžu dieđu čoavdagis ja eará dárbbašlaš dieđuid.
4. Máksu ja máksineavttut
Olles várren máksojuvvo hávil. Várrenmávssu ferte máksit earrebeaivvi rádjái. Earrebeaivi lea 14 jándora ovdal go várren álgá. Jus várrema álgui lea vuollil 14 jándora, dahje it čálit sisa áššehaskontui, várrema ferte máksit dalán. Dat várremat, main lea máksinliŋka ja mat leat dahkkojuvvon áššehasbálvalusa bokte dahje nu, ahte lea čálihan sisa neahttagávpái, šluhttejuvvojit automáhtalaččat, jus dat eai máksojuvvo earrebeaivvi rádjái. Várren, mii máksojuvvo áššehasbálvalusa bokte dahkkojuvvon rehkegiin, ii šluhttejuvvo automáhtalaččat.
Hattit sisttisdollet gustojeaddji árvolassevearu. Vuoigatvuohta hattiid nuppástuvvamii várrejuvvo.
Meahciráđđehusas addojuvvon lága (234/2016) 24 § mielde almmolaš hálddahusbargguide laktáseaddji bálvalusaid mávssuid mearrideamis, maŋŋonanreanttus, mávssuid bearramis ja doaibmaválddis mávssuin mearridettiin ásahuvvo stáhta máksovuođđolágas (150/1992).
5. Šluhtten dahje nuppástusat
Šluhtten gávnnahuvvo dáhpáhuvvan dalle, go diehtu šluhttemis lea ollen Meahciráđđehussii. Áššehasbálvalussii ollen šluhttejupmi gávnnahuvvo ollen dalle, go dat lea Meahciráđđehusa geavahusas áššehasbálvalusa rabasáiggiid vuostáiváldinrusttegis dahje diehtovuogádagas nu, ahte diehtu sáhttá vel gieđahallojuvvot. Jus elektrovnnalaš diehtu lea ollen Meahciráđđehusa áššehasbálvalussii rabasáiggi maŋŋá, šluhttejupmi gávnnahuvvo ollen čuovvovaš beaivve, go áššehasbálvalus lea fas rabas.
5.1 Mávssekeahtes várren
Mávssekeahtes diŋgojumi sáhttá šluhttet ovdal earrebeaivvi almmá gieđahallangoluid haga.
Áššehasbálvalusa bokte diŋgojuvvon diŋgojumi, mii máksojuvvo máksinliŋkkain, sáhttá šluhttet áššehasbálvalusa bokte. Seammá guoská Eräluvat.fi-neahttabálvalusas dahkkojuvvon diŋgojupmái, mii lea ieš dahkkojuvvon. Guktuid sáhttá šluhttet maid neahttabálvalusa áššehaskonttu bokte, jus diŋgojupmi lea ovttastahttojuvvon áššehaskontui, mii lea juo leahkimin. Jus diŋgojupmi ii máksojuvvo, dat šluhttejuvvo automáhtalaččat earrebeaivvi maŋŋá.
Áššehasbálvalusa bokte diŋgojuvvon diŋgojumi, mii máksojuvvo rehkegiin, sáhtte šluhttet dušše Luonddubálvalusaid áššehasbálvalusa bokte. Rehkega mávssekeahttá guođđin ii leat šluhttejupmi. Jus rehket ii leat máksinávžžuhusas fuolakeahttá máksojuvvon, rehket sirdašuvvá bearrandoaimmahahkii.
Meahciráđđehusas addojuvvon lága (234/2016) 24 § vuođul máksu Meahciráđđehusa almmusvuoigatvuođalaš bálvalusas lea njuolga bággočađahandohkálaš. Dan bearramis ásahuvvo vearuid ja mávssuid ollašuhttimis addojuvvon lágas (706/2007).
5.2 Máksojuvvon várren
Máksojuvvon várrema sáhttá šluhttet maŋimustá 14 jándora ovdal go várren álgá váldimiin oktavuođa Luonddubálvalusaid áššehasbálvalussii.
Jus áššehas šluhtte máksojuvvon várrema vuollil 14 jándora ovdal go várren álgá, áššehasa máksin submi máhcahuvvo dušše birgetmeahttun eastaga (force majeure) -dihtii (omd. áššehasa dahje su lagašolbmo buohccáma, bártti dahje jápmima dihtii). Dálkedilli ii atte vuoigatvuođa mávssu máhcaheapmái. Jus lea buohccán dahje bártidan, Meahciráđđehussii ferte sáddet doavtterduođaštusa 14 jándora siste šluhttema maŋŋá dan čujuhussii, man áššehasbálvalus lea almmuhan. Vuollil 30 € (sis. álv.) ruhtasupmit eai máhcahuvvo.
Jus ovddabealde namuhuvvon sivaid dihtii šluhttejupmi dáhpáhuvvá várrenáiggi siste, várrenmáksu ii máksojuvvo ruovttoluotta.
6. Meahciráđđehusa vuoigatvuohta šluhttet várrema
Jus gažaldagas lea birgetmeahttun eastta (force majeure), Meahciráđđehus sáhttá šluhttet várrema. Dalle áššehas oažžu ruovttoluotta ollásit várrenmávssu, man lea máksán. Áššehassii eai goittotge buhttejuvvo eará golut, mat leat vejolaččat šaddan eretcelkojuvvon várrensoahpamuša dihtii.
Meahciráđđehusas lea vuoigatvuohta šluhttet várrema, jus áššehas ii leat máksán várrenrehkega earrebeaivvi rádjái. Áššehas gártá goittotge máksit várrenrehkega ollásit.
Meahciráđđehusas lea vuoigatvuohta šluhttet áššehasa várrema, jus áššehas ii leat ovddit várremiin čuvvon láigočuozáhagaid rávvagiid dahje lea rihkkon láigočuozáhagaid geavaheapmái guoski soahpamuša.
7. Čoavdagat
Áššehas oažžu čuozáhaga čoavdagiidda laktáseaddji rávvagiid várrennannehusa oktavuođas. Áššehas máhcaha várrejuvvon stobu dahje eará láigočuozáhaga čoavdaga rávvagiid mielde dalán, go várren nohká. Áššehas ferte čuovvut várrennannehusa oktavuođas addojuvvon čoavdaga geavahanrávvagiid. Rávvagiid healbadeamis dahje daid rihkkumis berrojuvvo čuođivihttalogi (150) euro sturrosaš bálvalusmáksu ja dan lassin rehkegii lasihuvvojit fuolahusmátkki golut (sis. álv.).
8. Orrun láigočuozáhagas
Áššehasas lea várrenáigodagas geavahanriekti iežas várren stobu dahje sávnni rusttegiidda ja seaŋggaide várrejumis mielde dahje geavahanriekti eará lanjaide, maid lea várren. Áššehasas ferte leat mielddis máksinkuite ja stohpovárrennannehus, mainna son sáhttá duođaštit iežas várrejumi ja dan máksima. Áššehas ferte ráhkkanit čájehit várrennannehusa ja máksinkuitte Meahciráđđehusa bargovehkii dahje bearráigeahččanvirgeoapmahaččaide.
Stobuin ferte vuhtiiváldit stobu eará geavaheaddjiid ja dáhkidit buohkaide oađđinráfi diibmu 23–06. Áššehasas lea iežas beales ovddasvástádus stobu ja dan šilju čorgatvuođas. Áššehas lea geatnegas buktit iežas ruskkaid eret láigočuozáhagas. Duhpáhastin ja heađušteaddji alkoholageavahus láigočuozáhagain lea gildojuvvon. Biebmoealliid birra leat sierra njuolggadusat iešguđet láigočuozáhagain. Jus láigočuozáhat guđđojuvvo eahpečorgadis ortnegii, Meahciráđđehusas lea vuoigatvuohta čorget čuozáhagas áššehasa luottaid ja sáddet sutnje rehkega dás šaddan goluin.
Láigohanjándor lea dávjjimusat dii 14.00–12.00. Muhtin čuozáhagain sáhttá leat spiehkkaseaddji láigohanáigi ja dát almmuhuvvo álo sierra.
9. Meahccebivdo- ja guolástanlobit
Várren- ja láigostobu dahje eará lanja láigoheapmi ii dáhkit meahccebivdo- dahje guolástanrievtti (lobi) láigočuozáhagas dahje dan lahkosis Meahciráđđehusa meahccebivdo- dahje guolástanlohpeguovlluide. Meahciráđđehusa guovlluide dárbbašuvvon meahccebivdo- ja/dahje guolástanlobiid galgá ÁLO háhkat sierra omd. Eräluvat.fi-neahttabálvalusa bokte.
10. Vahágiid buhtadusat
Áššehas lea geatnegas buhttet Meahciráđđehussii vahága, man lea dagahan iežas várren čuozáhahkii, dan luovos opmodahkii dahje šilljobirrasii, muhto maiddái vahága, mii šaddá Meahciráđđehusa áššehasa dagahan goalmmát oassebeali gillán vahágis dahje čuozáhaga geavaheami eastašuvvamis.
11. Fuomášuhttimat ja váidagat
Vejolaš fuomášuhttimiid ja váidagiid eavttuid hárrái ferte álo dahkat ádjánkeahttá njuolga Meahciráđđehussii. Jus dát ii leat vejolaš dahje áššái eai oaččo duhtadahtti čovdosa dahje dasa laktása buhtadusgáibádus, váidaga ferte sáddet mánotbaji siste várrema nohkama maŋŋá čálalaččat čujuhussii Metsähallitus, Asiakaspalaute, PL 80, 00521 Helsinki. Meahciráđđehus várre máhcahagaid gieđahallamii guovtti vahku gieđahallanáiggi.
12. Sierramielalašvuođat ja daid čoavdin
Soahpamuššii guoski sierramielalašvuođat figgojuvvojit čovdojuvvot ráđđádallamiin oassebeliiguin. Jus áššehas ja Meahciráđđehus eai juvssa oktasašáddejumi, áššehas sáhttá leat oktavuođas geavaheaddjerávvemii (kkv.fi). Áššehas sáhttá háliidettiinis doalvut riidoášši geavaheaddjeriidolávdegotti gieđahallamii. Loahpaloahpas soahpamuša sierramielalašvuođat čovdojuvvojit Helssega gearretrievttis.
13. Eará fuomášan veara
Stobuin lea neahttasiidduin dahje eará láhkai almmuhuvvon dihto orrunkapasiteahta dahjege seaŋggaid mearri, man ii oaččo rasttildit.
Meahciráđđehus ii leat geatnegas buhttet hehttehusa dahje vahága, mii vejolaččat šaddá áššehassii luonddudili, dego divrriid, buovnnjatsáhpániid, sáhpániid dahje vuorddekeahtes dálkemolsašuddamiid dihtii.